"Specka"

Úterní dopoledne je u "Domečku" živo. Speciální třídy v III. Základní škole Komenského 6 ve Žďáru nad Sázavou nás za dobrého počasí navštěvují každé úterý ve školním roce. Naše spolupráce začala někdy - před patnácti lety. 

Když máte několik let stále stejné hiporehabilitační koně, když k vám jezdí stálý tým speciálních pedagogů se svými dětmi, všimnete si jedné věci. Zimní přestávka nijak neoslabí nabyté schopnosti dětí při jízdách, i když těch jízd je třeba jen deset do roka a v intervalu 1x týdně.  Pokud je dítě dobře zasazené do pohybu koně, stačí pár jízd, aby se po zimě vrátilo na hřbet koně a zvládalo stejné věci jako na podzim. To nás moc těší - a motivuje. Winston Churchill jednou řekl, že žádná hodina strávená v sedle není promarněná. A pro nás - žádná cvičební jednotka postiženého dítěte  na koni není promarněná, pokud se podaří mezi těmito dvěma bytostmi navodit soulad. Ale pozor - nejde jen o souznění pohybů dvou těl, ale celého týmu. Otrávený vodič, lhostejní pedagogové doprovázející žáky, vyhořelý cvičitel koní... to všechno má negativní vliv jak na koně tak na dítě, které se má na půl tunovém zvířeti cítit dobře. Kvalita cvičební jednotky hiporehabilitace se rázem ocitá v mínusových hodnotách nehledě na ohrožení bezpečnosti. Naštěstí tohle u nás nehrozí a všichni dohromady vytváříme pohodovou atmosféru. Jo, takhle to cítím a těší mě, že mohu spolupracovat s tak skvělými pedagogy, asistenty i rodiči, kteří s dětmi přijíždějí. Znají své děti velmi dobře, my zase své koně a to, co jim koně mohou nabídnout.  Samozřejmě může dojít  - i dochází, k nečekaným situacím, ale díky vzájemné důvěře a pohodě lze vše vyřešit v klidu a hlavně ku prospěchu klienta (ten termín nemám ráda, takže budu říkat jezdce - vždyť přece jedou na koni).